Stojíme na prahu další průmyslové revoluce? Inovace jako příležitost k růstu.

23.1. 2014 - Dopad moderních technologií na zaměstnávání zítřka bude větší, než si myslíme, píše uznávaný britský týdeník The Economist. Bezmála 50% všech pracovních míst bude do roku 2034 automatizováno pomocí IT technologií. Uchopíme nezadržitelný pokrok jako příležitost nebo se necháme zmítat na jeho vlnách?

 

 




Svět plný inovací – pokrok jako hrozba?

Inovace, které týdeník The Economist považuje za elixír pokroku, jsou v dnešní době na vzestupu více než kdy jindy, a to zejména v oblasti informačních technologií. Stejně jako v období průmyslové revoluce byla lidská práce postupně nahrazována produktivnějšími stroji, tak i v pozdějších letech celá řada zaměstnání díky postupující digitalizaci ztratila svůj význam. A nemusí se jednat pouze o automatizaci těch nejrutinnějších činností. Počítače stále častěji dovedou provádět složité úkoly levněji a efektivněji než lidé. Průmysloví roboti jsou schopni obsáhnout celý soubor lidských činností. Byly vyvinuty programy, které rozliší vetřelce v zorném poli bezpečnostní kamery spolehlivěji, než to dokáže člověk. Moderní technologie se postupem času staly běžnou součástí oborů, které byly vždy založeny převážně na lidské práci, jako je lékařství nebo bankovnictví. Nedávno proběhnuvší studie Oxford Martin School odhaduje podíl automatizovaných činností do roku 2034 až na 47%. V průběhu minulých 30 let se podíl pracovní síly na výstupu celosvětově snížil z 64% na 59%. Před sto lety byl každý třetí americký dělník zaměstnán na farmě. V současné době v zemědělství pracuje méně než 2% produktivního obyvatelstva a přesto se globálně vyrábí mnohem více potravin. A tak bychom mohli pokračovat.


Pokrok jako příležitost!

Máme mít ve světle těchto faktů obavy o svá pracovní místa? Viděno optimistickou optikou, je nutné tento pokrok brát jako součást růstu celosvětového bohatství a produktivity. Ačkoli postupující inovace některé skupiny osob o práci připraví, díky digitalizaci vznikají profese nové. Už možná nepotřebujeme tolik sekretářek či písařek, ale zato se množí nabídky práce pro programátory a správce webu. Nově vznikající odvětví přináší řadu pracovních příležitostí. Dnes běžně využívané produkty, které jsou „dětmi“ digitálního věku jako počítačové hry nebo nejrůznější aplikace za sebou mají obrovské společnosti, které jsou zaměstnavateli číslo jedna. A podobných produktů bude vznikat stále více.

Otázkou však zůstává, nakolik zůstanou rozevřeny nůžky mezi zvyšující se produktivitou a vznikem nových pracovních míst a pracovními příležitostmi, které digitální věk zahubí. Pokud by byla výše zmíněná studie týkající se automatizace pracovních činností alespoň z poloviny pravdivá, mnoho rutinních činností zmizí v zapomnění. Naopak zaměstnání nejméně citlivé na automatizaci, vyžadující samostatnost, kreativitu či manažerské dovednosti, budou na vzestupu, a to i platově. Vlády států ve valné většině na tyto změny nejsou připraveny a jejich strnulost může ještě prohloubit propast mezi jednotlivými příjmovými skupinami.



Jak se stát konkurenceschopným ve světě inovací?

Tradiční pracovní modely se mění rychleji, než si dovedeme představit. Asi nemá smysl vysvětlovat, že protestovat podobně jako se na počátku 19. století bouřili luddité proti zavedení mechanizace do textilního průmyslu, není řešením. Je nutno počítat s tím, že stejně jako na počátku každé nové etapy dojde k prohloubení propastí v příjmech, které budou teprve časem kompenzovány. Nejpodstatnějším úkolem je nyní, co nejlépe zvládnou transformaci ekonomik způsobenou rostoucím vlivem inovací a moderních technologií. Jednoduše řečeno, přežijí jen ti nejpřizpůsobivější. A to nejen v soukromé sféře, ale i ve veřejném sektoru, který tradičně nejdéle odolává modernizaci. Rovněž školství potřebuje jít vstříc moderním technologiím a vychovávat pracovníky s vysokou mírou samostatnosti, sociálních dovedností a se znalostí svých talentů. Je potřeba opustit zastaralé výukové metody založené na prostém memorování znalostí a absenci jakékoli praktické aplikace.

Pokud se máme jako společnost bránit přílišnému nahrazení lidské práce, v nastávajícím věku automatizace bude stále více potřeba zaměstnanců, kteří dovedou uvažovat kreativně a prakticky a současně využít moderní technologie na maximum. Stejně tak i tradiční modely zaměstnávání v budoucnu těžko uspějí, nejen mladá generace volá po větší flexibilitě a svobodě v zaměstnání. Podle studie „Are you ready for #GenMobile?" společnosti Aruba Networks, která zkoumala na vzorku 5000 respondentů zemí západnícho světa to, jak moderní technologie ovlivňují náš život a pracovní proces, 70% pracovníků preferuje flexibilní pracovní dobu oproti pevně stanovené. Udává také, že více než 45% zaměstnanců je produktivnější před devátou ranní či naopak po šesté večer. Více než polovina dotázaných uvedla, že by preferovali možnost 2 – 3 dny v týdnu pracovat z domova před zvýšením platu o 10%.

Není toto jasným signálem pro firmy, které hledají úsporu nákladů? Podmínky pro vzdálenou práci se rychle zlepšují. Již dnes 63% pracovníků v zemích vyspělého světa považuje wifi připojení nezbytné pro efektivní plnění svých pracovních úkolů a 70% zástupců mladé generace vlastní mobilní zařízení s přístupem na internet. Rozvoj služeb v oblasti cloudu umožňuje snadný přístup k firemním datům takřka odkudkoli. Efektivní využívání online kanceláře se stává zdrojem produktivity nejedné firmy. V době, kdy každý druhý pracovník díky obavě o ztrátu příjmu a vystavení se nevůli vedení chodí do zaměstnání i v době nemoci, by rozšíření práce z domova bylo pravým požehnáním pro všechny zúčastněné.



Postavme se pokroku čelem a využijme jej na maxium

To, že žijeme v době digitálního věku, si uvědomuje asi každý z nás. Ještě nedávno pro nás byl telefonát s možností vidět druhou stranu na videu artiklem scifi filmů a knih. A dnes naprosto běžně používáme videokonference v osobním i pracovním životě. Stejně tak internet v mobilním zařízení byl ještě před několika lety pouhým snem a v současnosti většina z nás běžně kontroluje pracovní emaily na svém telefonu. Doba se prudce mění a my s ní. Otázkou je, jak dlouho bude vládám a firmám trvat potřebná transformace, která bude klíčem k přežití během dalších desetiletí?

Jen ty společnosti, které dokážou upustit od zkostnatělého managementu, využijí moderních technologií na maximum, stejně tak i flexibilních forem zaměstnávání, mohou být úspěšné. A nemusí se jednat pouze o nejvlivnější korporace. Když v roce 2012 Facebook kupoval dnes velmi populární síť pro sdílení fotek Instagram za částku přes milion dolarů, měla pouhých 30 zaměstnanců. Naproti tomu firma Kodak se 145 tis. zaměstnanci byla nucena v témže roce vyhlásit bankrot. Klíčem k úspěchu není velikost a síla, ale přizpůsobivost, schopnost sledovat aktuální trendy a nebát se zkoušet nové postupy i v tradičních oblastech.



Napsali:  Jitka Stradějová a Michal Martoch


© 2016 PRÁCE NA DÁLKU.CZ

Spolupracujeme: