Směrnice pro práci na dálku a práci z domova

(včetně vzoru vnitřního předpisu)

16.5.2014 - Rádi byste ve vaší organizaci zavedli práci na dálku, ale nevíte si rady s legislativou? Jakým způsobem stanovit podrobnější pracovní podmínky v souladu se zásadami pracovně-právních vztahů? Prostudujte a stáhněte si vzor vnitřního předpisu včetně podrobného komentáře.

 



Zavádění práce na dálku s sebou nese určitá úskalí. A nejedná se pouze o nastavení správného způsobu komunikace, uzpůsobení pracovního prostředí vzdáleného pracovníka či volba metody odměňování. Z legislativního hlediska je práce na dálku / z domova pojmem neznámým. Zákoník práce nestanovuje specifické podmínky pro výkon práce z domova včetně vymezení práva a povinností zaměstnavatele. Pro sjednání konkrétních pracovních podmínek, lze s přihlédnutím k obecným ustanovením zákoníku práce a občanského zákoníku sestavit vnitřní předpis pro práci z domova. Tímto způsobem je možné podrobněji sjednat záležitosti, které zákoník práce přímo neupravuje.

Přinášíme vám vzor vnitřního předpisu, včetně komentáře, sestaveného zkušenou právničkou Janou Seemanovou, jež se legislativou práce na dálku dlouhodobě zabývá. Vypracovala jej z pověření Koordinačního centra pro práci na dálku v Hodoníně, které nabízí širokou škálu služeb v oblasti práci na dálku a také poskytuje zcela zdarma metodiku pro zavádění práce na dálku.

V závěru článku naleznete vzor vnitřního předpisu ve formě ke stažení.


Vzor vnitřního předpisu pro práci na dálku


Identifikace zaměstnavatele (označení (firma, název), sídlo, IČ)

tímto vydává tento vnitřní předpis upravující podmínky zaměstnanců, kteří pracují z domova.


1. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

1.1 Předmětem tohoto vnitřního předpisu je úprava pracovních podmínek zaměstnanců, kteří na základě dohody se zaměstnavatelem budou vykonávat svoji práci pro zaměstnavatele ze svého domova, a to v rozsahu a za podmínek upravených v dodatku k pracovní VARIANTA A smlouvě zaměstnance/ VARIANTA B samostatné písemné dohodě o výkonu práce z domácího pracoviště a stanovených tímto vnitřním předpisem zaměstnavatele.

1.2 Tento předpis upravuje postup při sjednávání výkonu práce z domova mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.


Komentář:

Práce z domova může být vykonávána jen na základě dohodnutých podmínek mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Ačkoliv zákoník práce a ani jiný právní předpis to výslovně nepožaduje, doporučuje se, aby souhlas obou smluvních stran byl v písemné formě. Dohoda o práci o práci z domova může být sepsána při vzniku pracovního poměru v pracovní smlouvě, v jeho průběhu jako změna pracovní smlouvy anebo lze sjednat samostatnou dohodu o výkonu práce z domova.

I v případě zaměstnance, který vykonává práci mimo pracoviště zaměstnavatele, se stále jedná o zaměstnance v pracovním poměru, a s výjimkou odchylek uvedených v ustanovení § 317 ZP nemá tato situace žádný vliv na jakákoliv další práva a povinnosti. Všechna ostatní práva a povinnosti vyplývající ze sjednaného pracovního poměru jsou zcela shodná se zaměstnanci, kteří pracují na pracovišti zaměstnavatele. Stejný závěr platí i pro výkon práce na základě dohody o provedení práce či pracovní činnosti.


2. SJEDNÁNÍ PRÁCE Z DOMOVA

2.1 Sjednat výkon práce z domova je možný za podmínky, že se zaměstnancem sjednaný druh práce tuto formu připouští.

2.2 Žádost na sjednání práce z domova může podat každý zaměstnanec. Žádost zaměstnanec podává příslušnému vedoucímu zaměstnanci. O souhlasu s výkonem práce z domova rozhoduje UVÉST KDO (DOPLNIT OSOBU, KTERÁ ROZHODUJE).

2.3 Příslušný vedoucí zaměstnanec může zaměstnanci navrhnout výkon práce z domova. Zaměstnanec musí s výkonem práce z domova souhlasit.

2.4 Podmínkou výkonu práce mimo pracoviště je vyjádření a souhlas příslušného vedoucího zaměstnance. Vedoucí zaměstnanec je povinen žádost posoudit z pohledu:
a) možnosti kontroly výkonu práce prostřednictvím objemu (výsledků)/kvality vykonané práce.

b) charakteru vykonávané práce i s ohledem na BOZP a možných bezpečnostních rizik.
Za splnění dodržení předpokladů a podmínek výkonu práce z domova odpovídá příslušný vedoucí zaměstnanec nadřízený zaměstnanci, o jehož výkon práce z domova se jedná.


2.5 Je-li o výkonu práce mimo pracoviště podle bodu 2.2 tohoto předpisu rozhodnuto, sjedná se změna pracovní smlouvy se zaměstnancem, anebo se sjedná dohoda o výkonu práce domova (dále jen „dohoda“). Dohodu sjednává (DOPLNIT OSOBOU, KTERÁ SJEDNÁVÁ).

2.6 Dohoda obsahuje především: místo výkonu práce, doba trvání (na dobu určitou nebo neurčitou), režim rozvržení pracovní doby podle bodu 6 tohoto vnitřního předpisu, způsob předávání a odevzdávání práce, vykazování evidence pracovní doby, zajištění správného zacházení s osobními a citlivými údaji, případná povinnost zaměstnance být zaměstnavateli k dispozici v předem stanovenou pracovní dobu, vybavení zaměstnance pracovními pomůckami (předměty, nástroji apod.) potřebnými k výkonu práce, případná povinná účast zaměstnance na pracovišti zaměstnavatele v dohodnutou dobu a další potřebné záležitosti tak, aby bylo v plné míře zajištěno plnění úkolů úseku, kde zaměstnanec pracuje. Dále se sjednají výpovědní důvody dohody a výpovědní doba dohody.

2.7 Dohodu o práci z domova lze vypovědět i bez důvodu. Důvodem k výpovědi ze strany zaměstnavatele je zejména nedodržování tohoto vnitřního předpisu a uzavřené dohody o práci z domova.

2.8 UVÉST KDO (NAPŘ. PERSONÁLNÍ ODDĚLENÍ) vede seznam zaměstnanců, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele. Výše mzdy těchto zaměstnanců bude zpracováván podle evidence docházky za příslušný měsíc.


Komentář:

Je třeba zvážit, zda druh práce práci z domova umožňuje, především z hlediska nutnosti stálé přítomnosti zaměstnance na pracovišti, zda na jeho práci není bezprostředně navázána práce jiných zaměstnanců, nemusí pracovat přímo s klienty zaměstnavatele atd.


3. DOMÁCÍ PRACOVIŠTĚ

3.1 Zaměstnanec bude vykonávat pro zaměstnavatele sjednanou práci na adrese domácího pracoviště, dohodnuté se zaměstnavatelem.

3.2 VARIANTA A: V případě, že domácí pracoviště nespadá do místa výkonu práce sjednaného v pracovní smlouvě zaměstnance, smluvní strany uzavřou dodatek k pracovní smlouvě, na jehož základě bude obec, ve které se domácí pracoviště nachází, po dobu účinnosti tohoto dodatku novým místem výkonu práce a rovněž i pravidelným pracovištěm pro účely cestovních náhrad.

VARIANTA B: Zaměstnanec bude vykonávat práci z domácího pracoviště ve dnech úterý, čtvrtek, pátek a z pracoviště zaměstnavatele ve dnech pondělí a středa. V případě, že domácí pracoviště nespadá do místa výkonu práce sjednaného v pracovní smlouvě zaměstnance, smluvní strany uzavřou dodatek k pracovní smlouvě, na jehož základě bude kraj/Česká republika po dobu účinnosti tohoto dodatku novým místem výkonu práce a adresa místa domácího pracoviště pravidelným pracovištěm pro účely cestovních náhrad ve dnech úterý, čtvrtek a pátek a ve dnech pondělí a středa bude pravidelných pracovištěm pro účely cestovních náhrad adresa pracoviště zaměstnavatele.

3.3 Zaměstnanci nenáleží za dobu výkonu práce v rámci domácího pracoviště právo na cestovní náhrady (výkon práce v rámci domácího pracoviště není pracovní cestou ve smyslu příslušných ustanovení zákoníku práce).


Komentář:

Pracovní podmínky práce z domova mohou být sjednány v pracovní smlouvě nebo v jiné dohodě. Podstatnými náležitostmi pracovní smlouvy jsou podle § 34 odst. 1 ZP druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána a den nástupu do práce. Se zaměstnancem, který pracuje z domova, je třeba sjednat místo popř. místa výkonu práce a pravidelné pracoviště či pravidelná pracoviště zaměstnance.

Podle § 34a ZP není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce. Pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad nesmí být sjednáno šířeji než jedna obec.

Jestliže zaměstnanec pracuje pouze z domova, pak jako místo výkonu práce bude uvedena obec nebo adresa bydliště zaměstnance. V případě, že zaměstnanec kombinuje práci z domova a práci na pracovišti, pak je třeba místo výkonu práce sjednat tak, aby byla zahrnuta obě místa. Bydlí-li zaměstnanec ve stejné obci, kde se nachází pracoviště zaměstnavatele, pak při aplikací § 34a ZP nevznikají výkladové nejasnosti. Otázka vzniká v případě, kdy zaměstnanec bydlí v jiné obci, než se nachází pracoviště zaměstnavatele. Tato situace se v praxi řeší dvěma způsoby. Se zaměstnancem lze sjednat více pravidelných pracovišť pro účely cestovních náhrad, avšak v různých dnech. Respektive, pokud se zaměstnanec (ať už formálně, či neformálně) dohodl se svým zaměstnavatelem, že bude v určitém rozsahu vykonávat práci z domu (z místa svého bydliště), nejde z logiky věci uvažovat o tom, že by byl na pracovní cestě (včetně cesty mimo pravidelné pracoviště), protože zaměstnanec nikam necestuje, naopak se nachází na místě, odkud by jeho případná pracovní cesta nebo cesta do zaměstnání mohla začínat.


4. ROZSAH PRACÍ

4.1 Zaměstnanec je povinen vykonávat sjednané práce z domácího pracoviště v takové kvalitě, množství a způsobem, jako by je vykonával na pracovišti zaměstnavatele.

4.2 Zaměstnanec je povinen informovat svého přímého nadřízeného UVÉST KDO (případně i další osoby jím určené........................) o plnění svěřených pracovních úkolů alespoň jednou týdně (možno nastavit dle potřeb organizace), a to osobně nebo prostřednictvím e-mailu (dle pokynu nadřízeného pracovníka). Zaměstnanec je také povinen bez zbytečného odkladu informovat e-mailem nebo telefonicky svého přímého nadřízeného o plnění svěřených pracovních úkolů, kdykoli k tomu bude vyzván. Další podmínky informování budou dohodnuty s nadřízeným pracovníkem, případně mohou být upraveny v samostatné dohodě (dodatku k pracovní smlouvě).


Komentář:

Zákoník práce výslovně stanoví, že se na zaměstnance nevztahují výhradně ustanovení o rozvržení pracovní doby. Na zaměstnance se i při výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele vztahuje maximální délka pracovní doby upravená v § 79 ZP, vztahují se i ustanovení týkající se např. výkonu práce přesčas apod. Jediná zákonem stanovená výjimka se týká rozvrhování pracovní doby, nikoliv však její délky. Znamená to pro zaměstnavatele také, že musí posoudit rozsah zaměstnanci přidělovaných úkolů (objem práce), protože jejich rozsah musí odpovídat stanovené týdenní pracovní době, tj. 40 hodin týdně. To nevylučuje, aby byla pracovní doba sjednána jako kratší.


5.ROZVRŽENÍ PRACOVNÍ DOBY

VARIANTA A

5.1 Zaměstnanec bude mít statut domáckého zaměstnance ve smyslu ust. § 317 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění.

5.2 Zaměstnanec je oprávněn si v rámci výkonu práce z domácího pracoviště zvolit sám začátek a konec své pracovní doby, přestávek v práci v jednotlivých dnech. Zaměstnavatel tak nebude zaměstnanci rozvrhovat jeho pracovní dobu.

5.3 Zaměstnanec je povinen evidovat veškeré přestávky mezi dobou výkonu práce, a to vždy před jejich započetím (např. prostřednictvím elektronické evidence).

5.4 Zaměstnavatel informuje zaměstnance, že v souladu s § 317 písm. b) zákoníku práce určil pro účely poskytování náhrady mzdy v době pracovní neschopnosti zaměstnanců (podle § 192 zákoníku práce) rozvržení pracovní doby zaměstnance do směn ..................... až ..................... (včetně 30 minutové přestávky na jídlo a oddech), a to od pondělí do pátku.

VARIANTA B

5.1 Pracovní dobu zaměstnanci bude rozvrhovat zaměstnavatel.

5.2 Zaměstnanec má povinnosti zajistit svou dosažitelnost pro zákazníky v době od ......... do .............

Komentář:

Podle § 317 ZP se na zaměstnance, který vykonává práci mimo pracoviště zaměstnavatele, nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy.

Zaměstnanci, kteří pracují mimo pracoviště zaměstnavatele, nepřísluší náhrada mzdy nebo platu při jiných důležitých osobních překážkách v práci, pokud nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se upravují osobní překážky v práci na straně zaměstnance, nestanoví jinak. U některých překážek v práci uvedených v příloze tohoto nařízení pracovní volno přísluší i zaměstnancům, kteří vykonávají práce v jiném místě než je pracoviště zaměstnavatele. Konkrétně se jedná o svatbu a úmrtí uvedené v bodě 5 a 6 přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Zaměstnavatel musí pro poskytování náhrady mzdy nebo platu podle § 192 ZP v době prvních 14 dní stanovit pro zaměstnance rozvržení pracovní doby do směn a je-li zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě, poskytuje se mu náhrada mzdy nebo platu v takto určených pracovních dnech. I u tohoto zaměstnance se dále postupuje podle § 192 a násl. zákoníku práce bez jakýchkoliv odchylek. Určení rozvržení doby pro tyto účely má význam výhradně pro povinnost poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu v určených termínech při dočasné pracovní neschopnosti.

Podle ustanovení § 317 písm. c) ZP zaměstnanci nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas, ani náhradní volno nebo náhrada mzdy nebo příplatek za práci ve svátek.


6. VYBAVENÍ DOMÁCÍHO PRACOVIŠTĚ

VARIANTA A

6.1 Veškerá výpočetní technika, komunikační zařízení, software, nábytek, ochranné pracovní prostředky nebo jiné předměty, které slouží k výkonu práce zaměstnance a o nichž to zaměstnavatel určí, budou zaměstnanci svěřeny zaměstnavatelem k výkonu sjednaného druhu práce na základě uzavření dohody o odpovědnosti ve smyslu § 252 zákoníku práce nebo dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů ve smyslu § 255 zákoníku práce a písemného potvrzení o převzetí těchto hodnot.

6.2 Zaměstnanec je povinen řádně hospodařit s prostředky svěřenými mu zaměstnavatelem k výkonu práce z domácího pracoviště a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím. Škody vzniklé na svěřených prostředcích je zaměstnanec povinen stanoveným způsobem ohlásit zaměstnavateli. V případě skončení pracovního poměru zaměstnance, případně výkonu práce z domácího pracoviště, je zaměstnanec povinen svěřené prostředky zaměstnavateli vrátit ve stavu, v jakém je převzal, s přihlédnutím k obvyklému stupni opotřebení.

VARIANTA B

6.1 Zaměstnancům, kteří se souhlasem zaměstnavatele používají k výkonu práce vlastní …………(uvést konkrétní nářadí, nástroj, zařízení či jiný předmět potřebný k výkonu práce), přísluší náhrada za jeho opotřebení ve výši ………..Kč za těchto podmínek:…….(uvést podmínky, za nichž náhrada zaměstnancům přísluší).

Komentář:

Zaměstnavatel musí stanovit, v jakém rozsahu bude zaměstnance vybavovat pracovními pomůckami, předměty či nástroji potřebnými k výkonu práce či se zaměstnancem dohodne použití jeho vlastních prostředků, které bude k výkonu práce používat, např. vlastního počítače apod. Pokud zaměstnanec používá vlastního nářadí, zařízení nebo jiných předmětů potřebných k výkonu práce, postupuje se podle ustanovení § 190 ZP, které upravuje povinnost zaměstnavatele poskytovat náhradu za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce. Zaměstnavatel tak sjedná, popřípadě vnitřním předpisem stanoví nebo individuálně písemně určí podmínky, výši a způsob poskytnutí těchto náhrad. To se nevztahuje na používání motorového vozidla, u kterého se poskytování náhrad řídí § 157 až 160 zákoníku práce.

Na právní úpravu náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce v zákoníku práce navazují daňové předpisy (§ 6 odst. 8, § 24 odst. 2 písm. h) zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů).

Pokud tedy zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele používá k výkonu práce např. vlastní počítač, klávesnici, vlastní hudební nástroj, vlastní pilu nebo vrtačku, apod., zaměstnavatel může ve vnitřním předpisu stanovit náhradu za jejich opotřebení.


7. NÁHRADA VÝDAJŮ V SOUVISLOSTI S VÝKONEM PRÁCE

VARIANTA A

7.1 Náhrada nákladů (např. energie) vynaložených zaměstnancem v souvislosti s výkonem práce z domácího pracoviště činí ve výši ………..Kč za těchto podmínek:…….(uvést podmínky, za nichž náhrada zaměstnancům přísluší).

VARIANTA B

7.1 Náhrada nákladů (např. energie) vynaložených zaměstnancem v souvislosti s výkonem práce z domácího pracoviště bude předmětem samostatné dohody (dodatku k pracovní smlouvě).

Komentář:

Pracovněprávní vztah je podle § 2 odst. 2 zákoníku práce vykonáván na náklady zaměstnavatele. Zaměstnavatel musí stanovit, v jakém rozsahu bude zaměstnanci hradit náklady, které zaměstnanec vynaloží v souvislosti s výkonem práce např. použitá energie při práci na počítači apod.


8. POVINNOSTI ZAMĚSTNANCE

8.1 Zaměstnanec je povinen účastnit se plánovaných porad či pracovních setkání alespoň jednou týdně, a to osobně nebo prostřednictvím skypu či telefonu (případně doplnit další způsob) (dle pokynu nadřízeného pracovníka.....................). Zaměstnanec je také povinen účastnit se jiných než plánovaných porad či pracovních setkání, kdykoli k tomu bude nadřízeným pracovníkem zaměstnavatele vyzván. Další podmínky účasti porad a pracovních setkání budou domluveny s nadřízeným pracovníkem, případně mohou být upraveny v samostatné dohodě (dodatku k pracovní smlouvě).

8.2 Zaměstnanec je povinen zasílat vedoucímu pracovníkovi zaměstnavatele evidenci odpracované doby, a to vždy nejpozději v pondělí za předcházející týden. Vedoucí zaměstnanec odsouhlasí evidenci docházky a předá UVÉST KOMU (NAPŘ. PERSONÁLNÍMU ODDĚLENÍ) nejpozději do ………………(uvést kdy).

Komentář:

Povinnosti zaměstnanců jsou obsaženy v § 301 zákoníku práce. Zaměstnanci jsou povinni:
a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci,
b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly,
c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni,
d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a
nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.


9. BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

VARIANTA A

9.1 Před započetím výkonu práce z domova pověřená osoba zaměstnavatele odpovědná za BOZP (event. uvést podrobněji) po dohodě se zaměstnancem zkontroluje dohodnuté místo výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele a posoudí, zda je k výkonu dohodnuté práce vhodné a odpovídá požadavkům na bezpečnou práci. S ohledem na charakter konané práce pověřená osoba zaměstnavatele odpovědná za BOZP proškolí zaměstnance o vztahujících se bezpečnostních předpisech a pravidlech. Zaměstnanec je povinen kontrolu sjednaného místa výkonu práce pověřenou osobou odpovědnou za BOZP u zaměstnavatele umožnit.

9.2 Zaměstnanec je povinen se zdržet veškeré činnosti, při nichž se v domácnosti zvyšuje riziko pracovního úrazu (například udržovat podlahové krytiny v domácnosti v pracovní době v takovém stavu, aby se předešlo uklouznutí na vlhké podlaze).

VARIANTA B

9.1 Zaměstnanec musí být před započetím výkonu práce z domova zaměstnavatelem proškolen v oblasti BOZP a seznámen s instrukcemi a doporučeními pro uspořádání domácího pracoviště a se zdravotními a bezpečnostními směrnicemi zaměstnavatele.

9.2 Zaměstnanec potvrdí, že domácí pracoviště splňuje podmínky bezpečného výkonu práce, které pro každý druh práce stanoví UVÉST KDO (např. bezpečnostní technik).


Komentář:

Zaměstnavatel je povinen zajišťovat pracovní podmínky pro výkon práce a také bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zaměstnavatel má tedy vůči těmto zaměstnancům stejné povinnosti v oblasti BOZP jako vůči zaměstnancům pracujícím na jeho pracovištích (§ 103 ZP).

Často vzniká otázka, jak má však zaměstnavatel „chránit“ zdraví svého zaměstnance, když nad ním a jeho pracovištěm nemá potřebný dohled, a zabránit tak vzniku pracovních úrazů. Účinným způsobem, jak snížit riziko vzniku odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úrazy zaměstnanců pracujících z domu je důsledné dodržování povinností zaměstnavateli vyplývajících ze zákoníku práce v rámci bezpečnosti ochrany zdraví při práci.

V rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zaměstnavatel povinen zaměstnance pracující z domova dostatečně a přiměřeně informovat o rizicích práce z domova a o opatřeních na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště (tj. jejich bydliště). Poskytnuté informace musí být pro zaměstnance srozumitelné.

Zaměstnavatel je povinen zaměstnancům pracujícím z domova, stejně jako ostatním zaměstnancům, především zajistit školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a působit tak preventivní školící formou proti případům vzniku pracovního úrazu. Zaměstnanec má právo a povinnost se podílet na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 106 ZP). Zaměstnanec je tedy povinen dodržovat při práci stanovené postupy, používat pouze stanovené pracovní prostředky, osobní ochranné pomůcky a především vyvarovat se nedovoleného či výslovně zakázaného chování.

Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti při ochraně zdraví při práci hradí zaměstnavatel, a musí je tedy hradit i v tomto případě, kdy zaměstnanec vykonává práci z domova.

V této souvislosti je nutné zmínit, že výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele nezbavuje zaměstnavatele obecně ani odpovědnosti za případně vzniklý pracovní úraz nebo zjištěnou nemoc z povolání. Pracovní úraz podle zákoníku práce není definován tak, že se jedná o úraz, který se stane v pracovní době a na pracovišti. Pracovním úrazem pro účely zákoníku práce je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Není podmínkou, aby k úrazu došlo na pracovišti zaměstnavatele, podmínkou je, aby se tak stalo při plnění pracovních úkolů anebo v přímé souvislosti s ním.

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení a úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele. Dále se plněním pracovních úkolů rozumí výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele. Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě i činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

Zaměstnavatel se v určitých případech může zprostit odpovědnosti za pracovní úraz. Úplné zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu přichází v úvahu ve dvou případech uvedených v ustanovení § 191 odst. 1 ZP. V prvé řadě se jedná o skutečnost, že škoda byla způsobena výhradně tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány.

Tento liberační důvod se týká porušení povinností zaměstnance, které jsou mu uloženy právními nebo ostatními předpisy nebo pokyny zaměstnavatele a slouží k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a k předcházení vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání a materiálních škod. O porušení právních předpisů zaměstnancem půjde pouze v případech, bude-li porušeno konkrétní ustanovení právního předpisu.

Kromě zaviněného porušení bezpečnostního předpisu či pokynu ze strany zaměstnance musí zaměstnavatel prokázat, že zaměstnance s těmito předpisy či pokyny řádně seznámil. Zaměstnavatel je povinen zaměstnance seznamovat s bezpečnostními předpisy či pokyny průběžně po celou dobu trvání pracovního poměru a nikoli pouze před nástupem do zaměstnání.

Pokud jde o pracovní úraz, který by zaměstnanci vznikl v době oběda, tedy v době přestávky na jídlo, pak je nutné si uvědomit, že v obecné rovině zaměstnavatel odpovídá za pracovní úraz, k němuž došlo k době přestávky na jídlo pouze tehdy, pokud se tato přestávka koná v objektu zaměstnavatele, neboť v těchto případech zaměstnavatel má možnost jak vlastními opatřeními ovlivnit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tak současně je zaměstnanec povinen podrobit se pokynům zaměstnavatele usměrňujícím jeho jednání. Pokud si zaměstnanec vybere přestávku na jídlo a oddech při práci doma, pak sice zaměstnavatel má možnost zaměstnance podrobit pokynům usměrňujícím jeho jednání, ale již nemá možnost vlastními opatřeními ovlivnit úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví.

Povinnosti zaměstnance v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou obsaženy v § 106 odst. 4 zákoníku práce. Tyto povinnosti se vztahují i na zaměstnance pracující z domova. Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance. Zaměstnanec je povinen
a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na BOZP včetně ověření svých znalostí,
b) podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy,
c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele,
d) dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu,
e) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky v pracovní době i mimo tato pracoviště zaměstnavatele,
f) oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení,
g) s ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů,
h) bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin,
i) podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

VARIANTA A

Tato varianta vychází z právního názoru, že zaměstnavatel musí zajistit kontrolu místa, v němž bude zaměstnanec práci vykonávat, protože sjednání jiného místa výkonu práce, než jsou pracoviště zaměstnavatele, obecně zaměstnavatele nezbavuje plnění povinností, které jsou stanoveny v § 101 až 108 ZP upravující zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel se kromě proškolení zaměstnance pro práci z domova dohodne se zaměstnancem případně na prohlídce místa, v němž bude práci vykonávat s ohledem na to jednak na druh vykonávané práce je zajištěna BOZP.

Zaměstnavatel tak ve vnitřním předpisu může podrobněji rozvést, jak si musí zaměstnanec počínat při výkonu práce a co nesmí v pracovní době a v souvislosti s výkonem práce činit.

I z tohoto pohledu je nutné, aby zaměstnavatel měl alespoň vědomost o tom, v jakém prostředí zaměstnanec práci vykonává. Záleží přitom také, o jakou práci se jedná a podle toho aby zaměstnance proškolil, vybavil jeho pracoviště, vybavil ho případně ochrannými pracovními prostředky, pokud to k výkonu práce je nutné. Trvající odpovědnost a povinnosti zaměstnavatele při zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci by mohly být důvodem, který by měl zaměstnavatel zvážit, pokud se bude se zaměstnanci dohadovat na tom, zda připustí možný výkon práce mimo pracoviště nebo nikoliv.

VARIANTA B

Tato varianta vychází z právního názoru, že i zaměstnanec má právo a povinnost se podílet na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí. Zaměstnanec na základě proškolení písemně potvrdí, že domácí pracoviště vyhovuje bezpečnému výkonu práce a jsou splněny podmínky, které pro každý druh práce stanoví bezpečnostní technik.


10. ÚČINNOST

10.1 Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ............................

V ......................... dne ............................


..................................................................
razítko zaměstnavatele a podpis jednajícího



Právní úprava:

§ 34, § 101 až 108, § 190, § 192 až 194, § 273, § 274, § 317, § 380 odst. 1 až 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vzor vnitřního předpisu pro práci na dálku si můžete stáhnout zde:


Chcete zavádět práci na dálku? Využijte našich služeb!





Napsaly: JUDr. Jana Seemanová a Ing. Jitka Stradějová



© 2016 PRÁCE NA DÁLKU.CZ

Spolupracujeme: