Sladění práce a rodiny ... odrazovým můstkem jsou vnitřní hodnoty!

21.8.2012 - Rodičovství se od práce liší v jednom zásadním – je dané a nelze změnit pozici. Pokud se nám nedaří v práci, můžeme si najít jinou a zkusit to znovu od začátku, lépe. V rodičovství nikoliv. Nikdy nevrátíme čas, kdy naše děti udělaly první krůček, řekli první slovo, poprvé se sami rozjeli na kole. Zpětně budeme těžko vytvářet vztah založený na důvěře, ve kterém dítě otevřeně hovoří o svém vnitřním životě. Velmi výstižně to popisuje Rob Parson ve své knize „K jádru úspěchu“:

 



     

 

„Jsem přesvědčen, že jen málokdo si tak počíná vědomě. Vracím se v mysli zpátky do dob, kdy byly moje děti malé. Pomáhal jsem budovat firmu, což mě plně zaměstnávalo. Na tom nebylo nic špatného, jenom jsem si to jednoduše nechal přerůst přes hlavu. Vzpomínám si na chvíle, kdy se mě děti ptaly: „Tati, můžu ti něco přečíst?“ Odpovídal jsem jim: „To určitě, ale mohli bychom to udělat jindy?“ Říkal jsem „jindy“, nemyslel jsem „nikdy“. Jak jsem měl vědět, že přijde den, kdy se přestanou ptát? Proč mi nikdo neřekl, že to „volnější období“, k němuž jsem se upínal, období, kdy budu mít více času na to, na čem mi nejvíce záleží, nikdy nenastane? Nebyl jsem hloupý. Pravděpodobně bych to byl pochopil. Proč mi tedy nikdo nepoukázal na naprostou bezúčelnost toho, že tvrdě pracuji, abych svým dětem poskytl vše, co jsem jako dítě neměl, a proto mi nezbývá čas dávat jim to, co jsem měl? Copak se v mém okolí nenacházel člověk, který by mě mohl varovat, že dveře dětství se zavřou tak rychle a tak definitivně?“ in Jiří Unger: „Mít čas na děti – otcové mezi prací a rodinou“,str.4

Další výpověď je od autorky Carolyn Usherové: „Abych to uvedla na pravou míru – léčím se z workoholismu. Jako mnozí z vás jsem byla nepostradatelnou v mé práci. Pracovala jsem každý den do sedmi či do osmi do večera. Přinášela jsem si domů kufr nabitý papíry, každou noc posílala mého muže spát samotného a trávila je nad rozpočty. Byla jsem velmi důležitou osobou. Tak důležitou, že když firma začala šetřit, byla jsem první v řadě. in „Balancing Work and Family… You’ve Got the Power“. 


Tyto dvě výpovědi vypovídají o tom, jak často se v každodenním životě nevědomě odchýlíme od toho, co je pro nás skutečně důležité a mnohdy to zjistíme až s odstupem času.

Prvním krokem ke slaďování je přemýšlení nad osobními hodnotami –  tedy nad tím, co je pro nás v životě důležité. Následným krokem – a daleko obtížnějším - je žití těchto hodnot v každodenním životě. Hodnoty nejsou o tom, co říkáte, nýbrž jak je žijete. Pokud jedním dechem říkáte, že rodina je tou nejdůležitější hodnotou ve vašem životě a druhým dechem zůstáváte v práci do pozdních hodin, nosíte si ji domů pravidelně pracujete o víkendech, krátíte dovolenou a podobně, pak je čas se zastavit a položit si následující otázky:
  • „Jaké hodnoty skutečně nosím hluboko v mém srdci?“
  • „Co mohu udělat pro to, abych dle nich skutečně žil/a?“
  •  „Jaké vztahy chci vytvářet s partnerkou/partnerem/dětmi?“
  • „Co mohu udělat pro to, abych takové vztahy vytvářel/a?“
  • a…. „Kdy to udělám…alespoň jeden malý krok?“


Základem rodičovství je živý vztah a ten se tvoří naší přítomností – fyzickou i psychickou. Fyzicky lze s dětmi strávit celý den a přitom nebýt mentálně přítomni. Můžeme je zahrnout jídlem, péčí, dary, výlety a přesto to nemusí stačit. To, co děti sytí je naše totální přítomnost v daném okamžiku, s nimi. Neznamená to nutnost odhodit pracovní i osobní ambice a svůj život podřídit dětem. Naopak, děti jsou součástí systému, do kterého je naším úkolem je zasvětit. Je v pořádku, pokud se vedle hodnot týkajících se rodiny řadí i potřeba profesního úspěchu - své děti učíme především tím, co žijeme sami, takže i pracovní úspěch patří k jejich výchově. Dejme si však pozor, abychom za něj nezaplatili příliš vysokou cenu, jakým je emoční odcizení se od svých nejbližších.


Sladění práce a rodiny vychází z odpovědi na otázku „Co chci žít a jak to udělat v mé konkrétní situaci“.  Základem je pevný bod – vědomí proč to tak chci a co z toho budu mít. Odpovíme-li si na tyto základní otázky, otevřeme dveře k tomu, abychom byli těmi, kdo jsou schopni si vytvářet svou cestu k životní spokojenosti.


  • Napsala: Blanka Junová




  • © 2016 PRÁCE NA DÁLKU.CZ

    Spolupracujeme: